23. 06. 2022
Novinařina sice vznikla v dobách dávno před internetem, ale přesto vám osvědčené žurnalistické postupy pomůžou ve tvorbě obsahu, který si zamilují vaši čtenáři i webové vyhledávače. Probuďte v sobě „Ferdinanda Peroutku“ a posuňte vaše internetové stránky na přední pozice ve výsledcích vyhledávání.
Pro tradiční novinařinu byla vždycky nesmírně důležitá orientace na čtenáře, důvěryhodnost informací a určitá míra odbornosti. Pokud vám to nápadně připomíná hodnotící faktory E-A-T (odbornost, autorita, důvěryhodnost) od Googlu, máte naprostou pravdu. Některé věci se zkrátka nemění.
První novinářské přikázání zní: „Důležité informace pište vždycky hned na začátek!“
Do titulku dáte „bombu“, která naláká ke čtení. Potom začnete s nejdůležitějšími informacemi a postupně se dostanete přes méně podstatný obsah až ke kontextu, který čtenářům pomůže správně pochopit celé sdělení.
Díky obrácené pyramidě vám přirozenou cestou vznikne základní struktura článku, ve které budou na pozici (pod)nadpisů (H1, H2, H3) i vhodná klíčová slova. Důvod je prostý. V úvodu se rozepíšete o hlavním tématu, který postupně obohatíte o další souvislosti. Obvykle tak odpovídáte na otázky, které si pokládá čtenář, a proto na ně odpovídá i internetový vyhledávač.
Text ve stylu obrácené pyramidy vlastně na plno využívá pozornost vašich čtenářů. Kdo se chce dozvědět pouze hlavní informace, přečte si jenom začátek. Ostatní se mohou věnovat tématu více do hloubky a dočíst článek až do konce.
Lámete si hlavu, o čem všem se v článku rozepsat? Novináři se snaží v textu odpovědět na 6 základních otázek spojených s tématem:
Pomocí těchto 6 zdánlivě jednoduchých otázek napíšete hodnotný článek o rozsahu 250 i 5 000 slov. Vždycky záleží pouze na tom, jak usilovně budete hledat další „proč“. Inspirovat se můžete u malých dětí, které jsou v pokládání zvídavých otázek skuteční mistři.
Odpovídáním na otázky dostanete do článku potřebná klíčová slova. Díky tomu vyhledávač snáze rozpozná, o čem vlastně píšete, což vás posune zase o stupínek před konkurenci. Kromě toho můžete trefit i „jackpot“.
Pokud vaši odpověď na často hledanou otázku Google vyhodnotí jako přínosnou, začne úryvek textu zobrazovat v horní části výsledků vyhledávání. A to vám může výrazně zvednout návštěvnost webu.
Víte, že dříve byla v redakcích dokonce speciální pozice – titulkář? I to dokládá, jak moc záleží na správném titulku. Sice se obvykle skládá pouze z pár slov, ale nakonec rozhodne o (ne)úspěchu celého vašeho článku.
Internetovým vyhledávačům zalichotíte, když:
Není to však pouze o SEO. Správný titulek má především oslovit čtenáře, odlišit vás od konkurence a nalákat ke kliknutí. Bohužel, univerzální návod na úspěšný titulek neexistuje. Modrý duch tak pro vás připravil alespoň 7 osvědčených tipů, které vám zvednou míru prokliku na článek:
Pokud chcete s vaším textem uspět, vyhněte se složitým souvětím, odborným výrazům i přehnané originalitě. Během psaní myslete hlavně na srozumitelnost. Nikdo z vašich čtenářů si opravdu nechce dohledávat význam termínů v oborových slovnících. Podobně i květnatá čeština a souvětí na půl stránky jako od Aloise Jiráska vašim textům spíše uškodí.
Schválně si přečtěte tištěné noviny nebo se zkuste zaposlouchat do zpravodajské relace v rádiu a televizi. Brzo poznáte, že novináři jsou skuteční mistři v tvorbě srozumitelného obsahu. Zaručeně si všimnete krátkých vět, obecně známých slov i trefných přirovnání.
Přidej se do týmu Modrého ducha a posuň s ním design webů dál.
Proč novináři převádí rozlohu na počet fotbalových hřišť? A cenu na počet Fabií? Právě kvůli srozumitelnosti. Běžný divák TV Nova si lépe představí obrovskou plochu, když řeknete, že odpovídá 27 fotbalovým hřištím.
Obsah pro vaši cílovou skupinu musí být za všech okolností:
Internet je úžasné místo. Kvalitním obsahem můžete s minimem peněz oslovit obrovské množství lidí. Pokud se však čtenáři ztratí ve vašich myšlenkových pochodech, stačí jediné kliknutí, aby se dostali ke konkurenci.
Americké The New York Times už desítky let patří mezi nejvlivnější noviny světa. Pokud se kouknete na titulní stránku, naleznete:
Proč? Jedním z hlavních důvodů je přehlednost a členitost obsahu. Je na místě si připomenout, že v online světě záleží na přehlednosti ještě násobně více. Návštěvníci vašich internetových stránek si přečtou v průměru jenom 28 % obsahu.
V podstatě si pouze „vyzobnou“ užitečné informace a ostatní nemilosrdně přeskočí. Studie navíc prokázaly, že velké bloky textu (tzv. wall of text) spoustu lidí spolehlivě odradí od čtení vašeho článků.
Proto text vždycky rozdělte na menší části. Použít můžete prostředky uvedené v bodech o několik řádků výše. Čtenáři se potom v obsahu lépe zorientují, což znamená, že snáze naleznou řešení svého problému. A přesně z toho důvodu na vaše stránky přišli.
Poměrně dost záleží i na délce odstavců. Delší bloky o 4 až 5 řádcích tempo čtení přirozeně zpomalí. A kratší odstavce na 1 až 2 řádky zase fungují jako „urychlovač“. Kombinováním kratších a delších odstavců získáte dobře čitelný text, který navíc zdůrazní důležité informace.
Lásku k příběhům mají lidé hluboce zakořeněnou v DNA. Už v dobách dávno minulých, kdy Země byla ještě mladá a písmo neexistovalo, sedávali naši předci kolem ohně a předávali si informace pomocí příběhů. Patrně i z toho důvodu zůstává vyprávění příběhů dodnes jedním z nejefektivnějších způsobů, jak někoho informovat, ovlivnit, přesvědčit (k nákupu) i poučit.
Nevěříte? Tak se koukněte na data. Studie dokládá, že holá fakta si uchová v paměti pouze 5 % lidí. Pokud informace „zabalíte“ do příběhu, najednou se dostanete na skvělých 63 %. A to už je pěkný rozdíl, nemyslíte?
Novináři využívají příběhy k upoutání pozornosti diváků už pěkně dlouho. Stačí si opět zapnout televizi a uvidíte, že většinu reportáží staví kolem příběhu konkrétního jednotlivce.
Pokud v lokalitě neteče voda, začnou mluvit o paní Květoslavě. Na kameru názorně otočí kohoutkem a odevzdaně prohlásí: „Neteče. Už 4 dny nám neteče voda.“ Potom vezme kanystr a vydá se k cisterně, aby mohla dětem uvařit k večeři aspoň polévku. Mezitím vám stihne prozradit, že koupat se musí jezdit k babičce. Prostě hrůza.
Po zhlédnutí takové reportáže se dokážete už poměrně dobře vcítit do popisované situace. Pravděpodobně ucítíte i vztek, bezmoc, nenávist, smutek, soucit a další emoce.
A jak známo: „Emoce prodávají!“ Když začnete používat příběhy (tzv. storytelling) i ve vašich textech, budou mít u vašich zákazníků zaručeně úspěch.
TIP: Chcete se vzdělat a zároveň pobavit? Pusťte si legendární reportáž s hlubokým lidským příběhem o paní Zdeně.
„Kde jste sebrali tuhle informaci?“ Žurnalisté musí být extrémně důslední při ověřování informací. Pokud nedokáží správně uvést pravdivý zdroj, mohou se dostat do pořádných problémů. Po tenkém ledě se pohybují především bulvární a investigativní novináři, u kterých často hrozí i pokuta v řádech statisíců.
Práce s informacemi zkrátka není procházka růžovou zahradou. Proto buďte svědomití jako novináři, abyste potom nemuseli složitě odpovídat na nepříjemné otázky typu: „Proč máte ve vašem článku zkopírovanou pasáž z naší studie?“
Nezapomeňte do článku vždycky uvést odkaz na původní myšlenku. Použitím interních linků (odkazů) na vaše předešlé články navíc podpoříte on-page SEO. Když uvedete odkaz na cizí stránku, pomůžete vyhledávačům zase lépe pochopit, o čem vlastně píšete.
Kromě toho citace specialistů a odborných studií vám pomůže do článku dostat potřebnou dávku důvěryhodnosti. Čtenářům dokážete, že nevycházíte pouze z vlastního názoru, ale máte vaše domněnky náležitě podložené kapacitami v oboru.
Praktický
Inspirující
Zábavný
Nic moc
