03. 11. 2022
Možností, jak postavit web či webovou aplikaci, je hned několik. Ale přeci jen, je každá z nich opravdu ta správná? Pobavili jsme se o tom více s vedoucím vývojářského týmu, Michalem Zímou.
Ahoj Michale, jak dlouho se vlastně programování věnuješ?
No… když to tak počítám, tak to bude kolem 20 let. Začínal jsem jako většina na jednoduchých skriptech exportů pro mini srovnávače zboží nebo dodavatele. Teď se ale můžu podílet například na velkých aplikacích pro Heureku a další velké hráče, u kterých už řešení bývají daleko složitější.
A jak k tomu tedy přistupujete při stavbě webu či aplikace v Modrém duchovi pro takové hráče?
Prvotně se snažíme jít maximálně naproti klientovi a postavit mu web či webovou aplikaci přesně tak, jak potřebuje. To znamená, a teď použiji takové hodně používáné spojení, na míru. Nesnažíme se tedy přizpůsobit potřeby klienta na hotovou aplikaci, ale naopak aplikaci a vše s ní spojené přizpůsobit klientovi.
Nejprve potřebujeme do maximálního detailu zjistit a pochopit, co dělá, jaký má byznys model, jaké má produkty, jaká je pozice na trhu, jaká jsou očekávání, co je splní atd. Spolu s tím se zaměříme na jasně definované cíle, kterých se můžeme držet – ať už je to zvýšení prodejů, větší návštěvnost, lepší zpětná vazba aj.
Jakmile tohle máme, vytvoříme první návrh, který pak záhy testujeme na uživatelích a probíráme s klientem. Když vidíme, že jdeme správným směrem, pustíme se do programování. Ve zkratce by se to dalo shrnout jako výzkum → návrh prototypu → testování → zapracování připomínek → programování.
Můžeme si to říci na nějakém konkrétnějším příkladu?
Vezměme například klienta, který má e-shop, vysokoobrátkové prodejní zboží, které mu dodává výrobní firma. Zjistíme od něj první poslední ohledně jeho produktů, postavíme mu aplikaci, která bude sedět přesně jeho procesu a napojíme ji na dodavatele. Online jsme tak schopni předávat informace, kolik daného zboží je, zda se nějaké nevyprodalo, zobrazovat nejrůznější bonusy, pokud si toho u něj zákazník koupí více atp. Samozřejmě můžeme nastavit různé konfigurátory, formuláře… Těch možností je opravdu celá řada.
Čím dál více se stávají oblíbené šablony. V čem je tedy řešení „na míru” lepší? A nevyplatí se přeci jen sáhnout po hotovém řešení?
Zásadní rozdíl je v tom, že hotový základ se hůře přizpůsobuje a ohýbá daným procesům. Zároveň spoustu věcí ani není možné implementovat, nebo velice těžko, což se pak ve výsledku nevyplatí oproti tomu, když si necháš věc vytvořit například na naší platformě.
Je to stejné, jako kdybys měl atypický roh v kuchyni, a chtěl bys do něj zapasovat už hotovou linku. Půjde to, ale bude tě to stát čas, peníze a poměrně dost energie. Když si pozveš profíky, kteří na to mrknou, připraví ti ji přesně, jak potřebuješ, máš to jednodušší a dost často i výhodnější.
Jelikož také známe do detailu jádro a všechny základní prvky, jsme schopni daleko lépe ladit výkonnostní problémy, které se například u šablon či jiných řešení pro masy mohou objevovat. A bohužel dost často objevují.
Chcete mít fungující web či aplikaci? Kontaktujte Modrého ducha.
Když budu chtít web od Modrého ducha, musím vědět něco speciálního? Být nějak znalý v oboru vývoje?
Díky našemu přístupu je zapojení klienta o dost větší, protože potřebujeme zjistit do detailu všechny potřebné věci. Důležité ale je, aby klient věděl hlavně první poslední o svém byznysu. Případně o dané firmě jako takové. Není nutné, aby musel umět programovat nebo vědět, jak postavit web či jak funguje marketing. Na vše se umíme správně zeptat, abychom dané informace získali, případně jsme schopni ho správně navést.
Stavba webů za poslední dobu určitě prošla nějakým vývojem. Co vnímáš jako klíčové a co razantně ovlivnilo směr?
Asi nemůžu úplně říci, že by došlo k nějakému jednomu velkému zásadnímu převratu. Jsou to spíše drobné změny v průběhu vývoje typu lepší nástroje pro psaní kódu, přehlednější a příjemnější prostředí pro vývojáře atd.
Co ale zmínit můžu, je, že posledních, troufnu si říci 10 let, je potřeba aplikace vytvářet s ohledem na mobilní zařízení. Čím dál více uživatelů totiž přistupuje na stránky nebo nakupuje na menších displejích. Ať už na mobilním telefonu, nebo na tabletu. Zároveň se lidé stávají v jistém smyslu línější, tudíž weby a aplikace je potřeba stavět uživatelsky přívětivé a jednotlivé komponenty opravdu snadno dohledatelné. Lidé mají míň a míň času učit se, jak jste danou funkci zamýšleli.
Z technického hlediska se pak bere čím dál více ohled na reaktivnost. To znamená, že se při načítání mění pouze stavy aplikace na pozadí, což přispívá k rychlejší odezvě. Zde můžeme vypíchnout například javascriptovou knihovnu React, na kterou programátoři poměrně slyší a je čím dál oblíbenější třeba u start-upů.
Další věcí, která není nová, ale stále se více dostává do povědomí i začínajících programátorů, jsou kvalitní frameworky. Můžeš si to představit jako soubor již hotových částí, které můžeš použít a které mají pravidla, jak s nimi pracovat a celkově v nich vyvíjet. To dává jejich uživatelům určitou standardizaci vývoje a navíc se nemusí neustále vynalézat kolo.
Běžně používané věci jsou ve framworcích řešeny a je jednodušší je použít včetně všech náležitostí. Můžou to být například formuláře a řešení jejich validace. My v BlueGhostu používáme Symfony. Frameworků ale existuje celá řada, a tím, že mají podobný myšlenkový základ, tak přeorientovat se z jednoho frameworku na druhý není problém. Navíc se tím zvyšuje možnost znovupoužitelnosti kódu a přehlednost. Také je jednodušší předat nebo přebrat takovou aplikaci bez nutnosti ji celou programovat znovu.
A jaký si myslíš, že bude vývoj do budoucna? Budou všechno časem dělat stroje a umělá inteligence?
Umělá inteligence, která umí na základě zadání tvořit kód, už tu existuje a stále se zdokonaluje. Zabývá se tím mnoho lidí v rámci výzkumu na nejrůznějších univerzitách. V podstatě to funguje tak, že jí napíšete specifikaci a ona vám vytvoří požadovaný výstup jako například formulář atd. Pořád se ale nejedná o plnohodnotnou stavbu aplikace nebo webu, a ještě k tomu na míru. Taková platforma dokáže v podstatě replikovat to, co už někdo napsal.
Programátorům dnes podobná AI už může pomáhat – například produkt Copilot, ten se umí naučit na základě toho, jak píšete, a pak vám nabízet celé části kódu. Už jsme ji také zkoušeli, ale v rámci aplikací, které tvoříme se bohužel ještě neosvědčil.
Trend jinak jasně ukazuje, že programátor už není pouze člověk, který píše nějaký kód a nic jiného ho nezajímá. Naopak programátoři dnes musí, a budou muset čím dál více, koukat na kontext dané funkce, kterou tvoří, aby dokázali přesně vystihnout požadovaný záměr. Aby zkrátka představili dobré řešení. Protože doba se zrychluje a uživatelé jsou čím dál více náročnější na kvalitu výstupů. Psaní kódů pak bude v podstatě až to sekundární.
Praktický
Inspirující
Zábavný
Nic moc
