Chcete přijít s digitální inovací, která změní trh? Bez vašeho produktu se svět zkrátka nemůže obejít? Pak je určitě dobré malinko zpomalit a podívat se na tip Pavla Webera, ředitele BlueGhostu, který poodhalí, jak nad novými digitálními produkty přemýšlet a co se vyplatí dělat.
Možná se vám to zdá jako jasná věc, ale přesto je důležité si toto definovat. Produkt jako takový řeší potřebu zákazníka na jedné straně a na druhé straně vám jako firmě generuje profit. Můžeme si k tomu uvést jednoduchý příklad, kdy klient má žízeň → vy mu poskytnete jako svůj produkt balenou vodu → tím pádem splníte jeho potřebu a máte z toho profit.
Digitální produkt sice také řeší potřeby, ale prostřednictvím digitální webové technologie. To znamená už sama technologie naplňuje danou potřebou zákazníka. Můžeme si tento rozdíl ukázat na příkladu topení: pokud si jako výrobce topení necháte vytvořit web s poptávkovým formulářem, kam zákazníci napíšou svou poptávku, váš obchodník jim pak zavolá a doporučí vhodné topení, nejedná se v tuto chvíli o digitální produkt. Klientova potřeba je totiž naplněna až v reálném světě, nikoliv v tom webovém.
Abychom klientovu potřebu co nejvíce naplnili v digitálním světě, je potřeba zvolit něco podobného, jako jsme například udělali pro našeho zákazníka Korado, kde si návštěvník sám topení vybírá v přehledném konfigurátoru, zjistí jaké přesně potřebuje a ve kterém obchodě si jej může sám vyzvednout.
Spolu s tím můžeme uvést Cyrkl, což s nadsázkou označujeme jako „Tinder” na odpadky. V základu jde o to, že jedna firma se potřebuje materiálu zbavit jako odpadu, druhá firma naopak potřebuje nějaké daný materiál jako svou vstupní surovinu. Cyrkl tento proces spojuje, to znamená jedna firma se zbaví svého odpadu a ušetří za poplatky ze skládkování, druhá firma ušetří za nákup materiálu, a ještě obě prospějí životnímu prostředí. Tento náš projekt získal v roce 2021 ocenění WebTop100 v kategorii startup roku.
Toto se stále lidem trochu plete. Myslí si, že design v základu znamená, jak bude aplikace hezká a ozdobená. Správný design ale musí především plnit vytyčené byznysové cíle. Fungující aplikaci totiž poznáte tak, že plní vaše byznysové cíle.
A které to mají být? Vhodné cíle se mohou v digitálním světě odvíjet od typu aplikace a její podstaty. Může se jednat například o počet uživatelů, kteří aplikaci využívají, jak často ji využívají, počet objednávek, poptávek nebo leadů. Zároveň je dobré definovat si rozdíl mezi cíli a KPI (metrikou).
Nepřehlédněte: Jak funguje design proces, vysvětluje ve svém tipu šéf designérů, Lukáš Pilka.
Jak zmiňujeme na začátku, digitální produkty plní zákaznické potřeby digitální webovou technologií. Jak ale tyto potřeby zákazníků zjistit? Důležité je vyhnout se domněnkování. Proto nedělejte brainstorm jen na úrovni manažerů, ale zeptejte se přímo cílové skupiny.
Využít k tomu můžete strukturované rozhovory, dotazníkovou metodu a další. Ptát se na potřeby přímo zákazníků je klíčové. Dotazování reálných zákazníků vám totiž umožní získat přímou zpětnou vazbu od potenciálních uživatelů. Ptát se na jejich potřeby, preference a problémy, které by mohl váš produkt řešit, je nezbytné.
Zapojit můžete i metody design thinkingu a mapování uživatelské cesty, které vám pomohou identifikovat body kontaktu uživatelů s vaším produktem a porozumět, jak se mohou jejich potřeby měnit během celého procesu.
Vše je pak důležité implementovat do prototypů a jejich testování s reálnými uživateli, což umožní získat cennou zpětnou vazbu.
Chcete přijít na trh se skvělou novinkou? Poraďte se nejdříve s Modrým duchem.
Co určitě můžeme doporučit při procesu přípravy produktů, je metoda impact mapping. Ta byla založena v roce 2012 Gojkem Adžičem a jde o strategický nástroj používaný k definování cílů, plánování produktů či projektů.
Spočívá ve vytvoření vizualizace, která propojuje obchodní cíle s konkrétními funkcemi produktu a požadavky uživatelů. Pomáhá lépe porozumět tomu, proč se má produkt vytvořit, komu má prospět a jaký má mít dopad. V rámci uvádění produktu na trh může impact mapping poskytnout několik výhod:
Proces přitom zahrnuje následující kroky:
Jeden z dalších přístupů je minimal valuable product neboli MVP. Často se při uvádění nových produktů na trh stává, že se příliš dlouho domýšlí spoustu detailů, funkcionalit a podobných věcí.
Vždy to berte tak, že máte jen část informací, dokud si vše neotestujete na reálných uživatelích.
Pokud se tomuto přístupu vyhnete, riskujete, že uvedete aplikaci na trh například příliš složitou, kterou klienti třeba ani nepochopí nebo ji nebudou umět správně používat. Přitom v základu se může jednat o skvělý produkt s velkým potenciálem.
Dalším podstatným rizikem může být fakt, že na propagaci aplikace (bez které se dnes prakticky neobejdete) nebudete mít dostatečný čas anebo budget. Chcete se zkrátka co nejdříve s produktem dostat do pomyslného rybníčku a pozorovat, jak se zvládne udržet nad hladinou.
Nepřehlédněte: Chcete si pojistit, že webová aplikace uspěje? Podívejte se na tip teamleaderky kreativců, Báry Kubátové.
Může se zdát, že si spoustu věcí zařídíte svépomocí, případně se vše někde dočtete. Z vlastních zkušeností ale můžeme říci, že realita bývá odlišná od toho, co bývá k dispozici. Proto se opravdu vyplatí vše nejdříve zkonzultovat s někým, kdo se v dané oblasti pohybuje a má zkušenosti přes 20 let.
Praktický
Inspirující
Zábavný
Nic moc