Jak tvořit digitální služby s pozitivním dopadem na společnost a co znamená inkluze a přístupnost v online prostředí? O zamýšlených i nezamýšlených účincích (ne)odpovědného designu je rozhovor s Romanem Novotným, pedagogem Designu informačních služeb na Masarykově univerzitě.
Pro koho designujete? Jak se občas stává, odpovědi na jednoduché otázky, nemusí být právě snadné a někdy se při nich člověk docela zapotí. Když si vzpomenu na klauzurní a diplomové zkoušky na pražské UMPRUM, býval zde dotaz na cílového uživatele jedním z nejčastějších a mnoho studentů jej neslyšelo úplně s nadšením. Někdy totiž bylo na první pohled zřejmé, že jediné potřeby a preference, které vzali při své práci v potaz, byly právě jejich osobní. Vznikaly tak ilustrované knížky, jízdní kola nebo kusy oblečení šité na míru jedinému člověku. Autorovi, který je vytvořil.
Dříve nebo později ale každému začínajícímu designérovi dojde, že jeho práce se nenachází v izolované bublině, ale že jsou zde i další souvislosti. První vážnou zkušeností bývá setkání se skutečným zadavatelem. Osobou, která si návrh objednává a jejíž požadavky mohou být dost odlišné. Když pak výsledek těmto očekávání neodpovídá, nastává nepříjemnost, ale také poučení - vedle mě je zde i můj zákazník. A takto to pokračuje. Brzy vyjde najevo, že i zákazník má své zákazníky. Tedy, že tu nejde jen o byznysové cíle zadavatele, ale i o potřeby koncových (neboli skutečných) uživatelů a že tyto perspektivy nemusí být vždy v úplném souladu. Vše se navíc dále komplikuje. Uživatelé nejsou ve svých očekávání jednotní, ale mají rozdílné motivace, možnosti i dovednosti a průsečíky se mezi nimi hledají jen velmi obtížně.
Ani se zadavateli a uživateli však seznam nekončí. Jsou tu také osoby, které produkt či služba ovlivňuje, aniž by ji přímo využívali. Ostatně, nemusím jezdit autem a přesto auta formují mé okolí. Dále jsou zde také zaměstnanci, kteří se podílejí na výrobě či získávání surovin kdesi na druhé straně planety. Lidé, pro něž by mohla být služba užitečná, ale bohužel pro ně není přístupná. Lidé, kteří mohou být designem nepřímo znevýhodněni. A nejen lidé, jako jednotlivci, ale i společnost jako celek může nést dopady špatného řešení či těžit z řešení dobrého.
Kam až sahá síť vztahů a vlivů, v jejímž středu leží navrhované řešení? Vůči komu a čemu má designér závazek? A co znamená odpovědný design v kontextu digitálního světa? Jak tvořit digitální služby s pozitivním dopadem na společnost a co znamená inkluze a přístupnost v online prostředí? O zamýšlených i nezamýšlených účincích (ne)odpovědného designu je rozhovor s Romanem Novotným, pedagogem Designu informačních služeb na Masarykově univerzitě.
Praktický
Inspirující
Zábavný
Nic moc