Každá milisekunda zpoždění je drahá. V online prostředí to platí dvojnásob. O kolik návštěvníků přicházíte kvůli pomalému načítání stránek? Jsou uživatelé internetu stále netrpělivější? Jak latenci řešit a jak jí předcházet?
Žijeme v čím dál rychlejším světě. Zatímco ve středověku jsme se dřív než za tři týdny z Evropy do Ameriky nedostali (a ještě jsme se modlili, aby s námi neztroskotala loď), dnes tutéž cestu zvládneme za pár hodin díky letadlu (které je jako dopravní prostředek dokonce bezpečnější než automobil).
Rychleji se v prostoru pohybují nejen živočichové a předměty, ale i informace. Zatímco v minulosti jsme při psaní podobných článků museli chodit do knihovny, pročítat stohy papíru a následně je přepsat na psacím stroji, kde nešly vymazat chyby, dnes si otevřeme internetový prohlížeč, textový editor a můžeme začít psát… Nebo ne?
„Klikám na tlačítko… Hmmm… Jak to, že se nic neděje? No tak, dělej, ty pitomá stránko!“ Nějak takto nebo podobně se asi každý z nás sem tam rozčílí na netu. Chceme si prohlédnout web, ale hlemýždí tempo načítání nás vytočí. A to třeba natolik, že ze stránky odejdeme.
Zpoždění mezi zadání instrukce a přenosem dat neboli latence je věc, kterou bychom neměli podceňovat. Rychlá je ideál, který přispívá ke kvalitě webu. Naopak pomalá latence zvyšuje předčasný odchod návštěvníků stránek – a pokud si svou zkušenost nenechají pro sebe, sníží nám i celkový počet návštěvníků, kteří by se jinak na web podívali.
„Firmy, které dříve měřily výkon v sekundách, ji dnes měří až na milisekundu nebo dokonce na mikrosekundu,“ uvádí softwarový architekt Eyal Gutkind na webu DevOps.com. Zdá se to jako příliš krátká doba, kterou sotva postřehneme? Výzkumy ovšem ukazují, že nás v rozhodování ovlivňují.
V roce 2017 publikovala americká společnost Akamai Technologies studii založenou na sběru dat z návštěvnosti předních maloobchodních webů. Zjistila, že pouhé 0,1sekundové zpoždění snižuje konverzi – tedy situaci, při které se z návštěvníka webu stává zákazník – o 7 %. Zpoždění o délce dvou sekund má ještě citelnější dopad: Zvyšuje okamžitý odchod z webu o 103 %.
O rok později přišla společnost Google s výsledky výzkumu, který přinesl podobná zjištění: Latence v rozsahu jedné až tří vteřin zvyšuje riziko okamžitého odchodu o 32 %, v rozsahu jedné až pěti vteřin o 90 %. Hodnoty vyšších rozsahů už překračují stovku.
Výzkum byl sice realizován na hluboké neuronové síti, tedy robotovi, jehož uvažování by mělo kopírovat to lidské, nicméně se jedná o velmi rychlou a pokročilou technologii. Pokud by se měl výzkum realizovat na lidech, trvalo by to mnohem delší dobu.
Co tedy s výsledky studií? Jak se můžeme pomalému načítání a s ním spojenými odchody internetových uživatelů vyvarovat?
Problém je třeba vždy zkontrolovat hned na začátku. Stejně, jako vám nikdy nebude chutnat pizza z nekvalitního těsta, nebudete mít perfektní web, pokud vám budete běžet na nekvalitním poskytovateli. A nekvalitní webhosting se pozná i tak, že má vysokou latenci. Intuitivně si nejspíš řekneme, že ideální webhosting je takový, kde dostaneme co nejvíc prostoru (a ideálně za co nejnižší cenu). Velikost webu však není jediné kritérium, kterému bychom měli při výběru poskytovatele věnovat pozornost.
„Mnohem důležitější než prostý počet megabajtů je přenos dat, označovaný jako traffic. Zatímco dnešní obrovské disky jsou laciné, za samotný přenos zkrátka musí majitelé serveru něco zaplatit. Z toho důvodu důmyslně zavádějí (poskytovatelé) přenosové limity, jimiž získávají kontrolu nad tím, kolik uživatelů se najednou může k vašemu webu připojit, a jak rychle se bude stránka a její případné prvky zobrazovat,“ upozorňují Jakub Gulec a Daniel Černý ve své recenzi jednotlivých webhostingových služeb na serveru Arecenze.cz. A když už se bavíme o oněch megabajtech…
Lidová moudrost říká, že méně je někdy více, a při zamezování odchodů to bezezbytku také platí. Výzkum Googlu, o kterém jsme hovořili výše, se také zabýval vlivem webových elementů na to, zdali uživatelé provedou požadovanou akci (stisknou tlačítko, vyplní formulář apod.). Z výsledků studie vyplynulo, že při zvýšení počtu prvků na stránce (textů, obrázků, nadpisů) ze 400 na 6 000 se konverze propadla o 95 %.
„(Weboví) uživatelé sázejí čím dál víc na jasnost a minimalismus a opouštějí ihned stránky, které nejsou dotažené nebo mají mnoho prvků. (...) Pokud se rozhodnete si pouze ponechat (...) nezbytné informace, dosáhnete perfektního UX,“ píše se na blogu digitální agentury Fora la Caixeta.
Co jsou ony „nezbytné informace“, se dozvíme například v článku Jak na perfektní homepage? Odpovědi na 5 důležitých otázek od Viktora Šabackého. Tento návod se sice týká domácích stránek a zabývá se více obsahem než technickými aspekty webu, jeho poselství se ale dá aplikovat i jinde: Nepřehánějme to s pluginy, jinak se v nich uživatel ztratí.
Jak se zorientovat v digitálních aktivitách a řídit je smysluplně a strategicky?
Možná máme web na perfektním hostingu a neběží nám na něm zbytečný flash ani další věci, které zpomalují načítání. Přesto však dlouho trvá, než si můžeme stránku plně prohlédnout. Kde je chyba? Nejspíš v jejím kódu.
Když programujeme aplikaci a píšeme dlouhý kód, trvá dlouho, než program provede příkaz. Platí to i u kaskádových stylů: Mezery navíc a komentáře, které si stejně nikdo nepřečte, jen zpomalují načítací proces.
Jedna z rad, kterou uslyšíte od mnoha webařů, je nastavit asynchronní načítání stránky, což znamená, že když si zařízení čte kód stránky, nečeká na dokončení jednoho příkazu, nýbrž jich provede více najednou. K nastavení slouží tag
„Chviličku strpení…Už se to blíží!“ Podobnými komentáři udržíte pozornost uživatelů svých stránek. Samozřejmě, volba konkrétních vět záleží na vaší cílové skupině – například většina bank bude volit konzervativnější zprávu.
V uživateli by měla taková interakce vzbudit pocit bezpečí. Pokud stiskne tlačítko a nic se dít nezačne nebo se bude zdát, že se něco zaseklo, pravděpodobně se vyplaší a aktualizuje stránku. A i když si bude myslet, že si tím pomohl, protože chyba přece musela být na jeho straně, ve skutečnosti tím přijde o zadaná data.
A které zprávy uživatele zaručeně pobaví? Inspirací vám může být jejich anglickojazyčná sbírka v softwarovém repozitáři GitHub. „No, je to trapné“, ale zatímco „se množí bity“, „dělíme nulou“ a „dokazujeme, že P = NP“, „doufejme, že to čekání bude za něco stát“.
Pomalu načítající se weby budí nedůvěru. Ale nezoufejte, pokud ten váš spadá do této kategorie: S tipy od Modrého ducha ho můžete snadno vylepšit, a pokud byste tento úkol raději svěřili odborníkům, nebojte se ozvat!
Praktický
Inspirující
Zábavný
Nic moc